Trasu Zlatá Koruna – Kleť – Dívčí kámen projdete za 6 hodin a je dlouhá 23 kilometrů. Když započítáte svačiny a prohlídky zajímavých míst, zabere vám tento výlet celý den. A proč taky ne.. Když je hezky, můžete trávit venku čas od rána do večera. S uťapkanýma nohama a dobrým pocitem se vám bude spát úplně nejlépe. A co nás na cestě čekalo? Starý cisterciácký klášter, maličká dřevěná rozhledna Granátník, památný strom se svatým modrým obrázkem, rozhledna Kleť, zřícenina Dívčí Kámen a keltské oppidum v Třísově. Je skutečně na co se těšit na každém kroku výpravy! 🙂
Cesta nám začíná v Plešovicích na malé vlakové zastávce. Jen co vystoupíme z motoráčku, hledáme červenou turistickou trasu. Musíme kousek po žluté abychom se a na ní napojili, ale značení je dobré, všechno najdete snadno. Pak už se vydáváme směr Zlatá koruna plni očekávání.
Sotva se dotkneme řeky, víme, že Zlatka se už blíží. Z Plešovic do Kláštera je to cesta asi půlhodinová. Prohlédneme si letmo cisterciácký klášter, rozsáhlý a velmi impozantní, navštívíme kostel Nanebevzetí Panny Marie a vydáváme se na další cestu, opět po červené turistické trase. Za železniční stanicí začíná stoupání a my se držíme žlutého značení. Pospícháme k rozhledně Granátník.
Když dorazíme, jsme překvapeni. Jedná se o skutečně maličkou rozhledničku. Vyšplháme k ní po pěšině ve stráni. Je celá ze dřeva a je roztomilá. Je to legrační i proto, že z ní skoro není nikam vidět. Rozvírá se před námi rozhled na jedinou stranu a to právě na Zlatou Korunu. Ostatní možný výhled nám omezuje bujná vegetace. Nu což, není lepšího, než se posilnit svačinou. Cesta sem nám ze Zlatky zabrala asi hodinu. Takže i když hlad zatím není, posilníme svá bříška preventivně.. ehm, pro jistotu. 🙂
A vydáváme se na další cestu. Ta vede po hřebenu Granátníku, takže už skoro žádné stoupání, spíše příjemná procházka lesní pěšinou. Houby tu rostou na každém kroku. Voní po nich celý les. K Modrému obrázku na starém mrtvém stromě dojdeme už po dvaceti minutách.
Pročteme ceduli o okolnostech zdejšího místa a bez zdržení se vydáváme dál, tentokrát už po modré stezce. S modrou stezkou nám začíná i stoupání do kopce. Na rozcestí Nad výhledem odbočujeme na červenou a stoupání se prudce zvyšuje. Funíme, ale jsme stateční. Opakujeme si, že na vrcholku nás čeká báječná odměna – výhled a svačina. To je k nezaplacení.
Když se konečně vyškrábeme na vrcholek, tak jako první usedáme na skalnaté výběžky a rozbalujeme svačiny. Od Modrého obrázku nám stoupání zabralo hodinu cesty. Je tedy nutné se znovu posilnit. Kdo dosvačil, jde si vyběhnout na rozhlednu. Platí se vstupné dvacet korun. Pokud budete mít jasno, výhled bude úžasný. Spatříte celé Jižní čechy jako na dlani.
Po příjemně strávené hodince se vydáváme na další cestu. Dolů se můžete vydat lanovkou, pěšky vám to na vyhlídku zabere hodinku cesty. Dál pokračuje zelená stezka přes Krasetín až do Holubova, odtud dál po žluté až na zříceninu Dívčí Kámen. Z výhlídky na konci lanovky dojdete na zříceninu za hodinu a půl. A rozhodně stojí za to. Dívčí Kámen neboli podle encyklopedií hradů – Maidštejn, je nesmírně rozsáhlá a překrásná zřícenina. Kolem protékající řeka dotváří navíc atmosféru místa. Dole u vstupu vám zapůjčí desky ve kterých najdete vše o částech hradu a také legendy vážící se k místu. Platí se vstupné 40 korun, ale my jako studenti platíme 30. A peněz tu nelitujeme. Je to tu báječný.
Správa hradu má velký smysl pro humor a drobné náznaky najdete i v informacích pro turisty. Je to rozhodně veselá návštěva. Člověku to nedá a místní pasoucí se zvěř zaujme každého. Můžeme tedy vyrazit. Postavili jsme si jednu mohylku, smočili nohy v řece, naposledy posvačili a den se brzy nachýlí ke konci. Před námi je poslední kraťoučká etapa cesty.
Po červené turistické trase šplháme pěšinou a obdivujeme louku u které stojí informace o keltském oppidu. Sice nevidíme žádné zjevné známky, ale cedule nás upozorní na několik drobností. Pokračujeme dál na železniční zastávku v Třísově. Od hradu je vzdálená jen 25 minut cesty.
Jsme uťapkaní, unavení, ale spokojení. Dojídáme tatranky, dopíjíme vodu a čekáme na vláček, který nás odveze domů. Bylo to príma!
