Každý Němec není Hitler. Každý Ital není Mussolini. Každý Rus není Stalin. Každý Němec není Einstein. Každý Ital není Leonardo da Vinci. Každý Rus není Dostojevskij. Každý Čech nekrade. Každý Čech nemá genialitu jako Cimrman. Každý národ má své klady a zápory. Každý není jako Láďa. A všichni nejsou jeho opakem. Přišel k nám do…
Autor: teedacz
Focení na dotek
Obyčejně dávám svým článkům prozaičtější podobu, ale tentokrát chci vlastně hlavně klást otázky. Vás prosím o zasvěcené, odborné, obohacující komentáře nebo jen Vaše názory. 🙂 Kdo tedy rád fotí nebo ho to k tomu táhne, čtěte dál. Už uplynul pořádně dlouhý čas od doby, kdy jsem psala v článku Retrolove, že si brousím zuby na…
Čokoládové muffiny s kousky čokolády
Hebké, čokoládové, cestovní, rozplývající se na jazyku. Rychlé a jednoduché. A návykové! Ideální na snídani v trávě. Jen se zakousnout. 🙂 Co je potřeba: – 220 g polohrubé mouky – 100 g cukru krupice – 2 lžičky prášku do pečiva – 2 vejce – 170 ml mléka – 125 g rozpuštěného másla – asi 2…
Hledám kamaráda, zn. spěchá!
Když jsem chodila do školky, nechápala jsem ještě tak moc, že je důležité mít kolem sebe kamarády jako Anče od vedlejšího stolečku nebo Pepíka, co s ním máte společný háček na ručníček. Přátele prostě k životu potřebujeme a mé malé uvědomění si vlastní osamělosti přišlo až později, když už byla školková sdílení háčků jen nostalgickou…
Svět k kapce vody
(moje malá poezie proudech, které zmítají srdcem) Celý svět v kapce vody bezděky padá dolů. Padám s ním a tříštím se, tříštím v doteky. Stékám a čekám, čekám na řeku, která mě přijme a pohltí, v proudech mě rozdrtí potichu, vzdouvající a dravá. A ticho bubnuje tolik melodií o nás,…
Žemlovka
Když jí dělali ve školní jídelně, nebyla jsem moc ráda. Obyčejně to byla kejda a sem tam kůrka. U nás doma, když jsem byla malá, se nedělala nikdy. Až mnohem později se jednou stala ta věc, že se doma vyskytla skupina opuštěných rohlíků, ne tvrdých, ale ve stavu, kdy se nám do nich moc nechtělo…
Paneláková holka s vůní oregana
Někdo o mě může říct, že jsem paneláková holka. Ano, to jsem. Mám ráda horkou sprchu, prima postel a topení, kdy stačí otočit kohoutkem. Ale pak je tu ten druhý život. Od malinka jsem čas od pátku do neděle trávila na chalupě. Víkend co víkend. Samota, lesy, louky, lom, nikde ani živáčka. Potulovala jsem se…
Černí kocouři
(moje malé veršování o kočičích nocích) Tlapka za tlapkou, když nocí tiše jdou, za smrtí i když nic je nenutí. Tlapka za tlapkou, když nocí tiše jdou, oči ohněm, tělo tmou. Tlapka za tlapkou, když se nocí plíží, i stíny utekou, jen bílý měsíc shlíží. Tlapka za tlapkou, když nocí…
Rebarborový skořicový koláč
Rheum rhabarbarum je skutečně zvláštní ingredience. Nejen, že se dá konzumovat pouze řapík, a to ještě jen tepelně ošetřený, ale listy dokonce obsahují jedovaté látky, v první řadě kyselinu šťavelovou. Jo. Člověk si říká, proč by proboha tohle někdo někdy jedl. A hele. Jedl. A jak rád. 🙂 Co je potřeba: 300 g rebarbory 100…
Klíčovou dírkou do lesů
Když se má člověk učit, často to dopadne tak, že dělá něco úplně jiného a pak má výčitky svědomí. Mám do státnic necelé tři týdny a pořád se ještě přesvědčuju, abych už sakra začala něco dělat. Vychází mi to sedm a půl otázky na den a stejně mi to nezabrání prokrastinovat. Je tisíce možností, jak…
O živelných pohromách, slzách a smíchu
Věnováno panu Miloši Zemanovi. Člověka, bůhví proč, od přírody fascinují katastrofy. Fascinuje nás tornádo, které se řítí oblastí, unáší věci, zvířata, lidi, nechává spoušť. Přitahuje nás pohled na sopku chrlící lávu, je to nebezpečné a máme strach, ale stejně se musíme dívat. Chceme se dotknout vln při povodních, protože ta neskutečná a děsivá síla vody…
Lehký jahodový koláč se šlehačkou
Asi neexistuje jednodušší lehčí letní koláč, který vás nezatíží ničím, než neodbytnou chutí jíst ho stále a stále, dokud úplně nezmizí. Má své klady i zápory. Máte ho hotový hned. Bohužel, stejně rychle ho i sníte… Co je potřeba: 75 g hladké mouky 75 g moučkového cukru 2 lžíce vařící vody 2 vejce kapka vanilkového…
Jak jsem se seznámila Garcíou
Gabriel García Márquez – Sto roků samoty Budete v ní chvilkami tápat, ale budete ji číst rádi. Možná si budete každou chvilku myslet, že je vše roztříštěné a neucelené, ale na konci knihy se vše spojí a dojdete k pochopení. A k malému štěstí a smutku zároveň. Jako vždycky, když najdete řešení a uvědomíte si…
Šperkuji
Čím začít. Saccuba psala, že by ráda věděla, jak vyrábím šperky z pet lahví. Inu dobrá. Dostala jsem se k tomu náhodou a nejvíc jsem se toho stejně naučila vlastním zkoumáním. Ten materiál se dá využít na mnoho způsobů a tvarovat se z něj dá šperk ledajaký. Jedna z možností jsou tyto květinky. Obrňte se…
O obyčejných věcech neobyčejně chybějících
Někdy vám někdo chybí pro věci, které jste ani nevěděli, že vám mohou chybět. Vysezený důlek na rohu gauče, staré fialové vybledlé prostírání, zmačkaný pruhovaný kapesník položený na křížovkách hned vedle čínky, kterou se tak dobře píše. To známé pokašlávání a slova „rozumíš mi“ a „hačej pěkně“. Káva černá s hustou sedlinou…
Jihočeská divadelní prkna
Divadlo mám ráda. Nemyslím, že jsem nějaký extra odborník. Něco mám načteno, z dramatické výchovy jsem maturovala a mám za sebou pár let v divadelním souboru. Nepovažuji se ale za někoho, kdo by měl právo a tolik zkušeností, aby mohl říkat, co je dobré a co není. Přesto si nemohu pomoct a jsem zklamaná. Jsem…
Zapečená bagetka s grilovanou cibulkou
Horká, křupavá, bylinková, máslová, sladká, slaná, s pikantní jiskrou, šťavnatá. Zapomněla jsem na něco? Jo, jasně. Je to ta nejobyčejnější věc na světě a je obrovsky dobrá! Z čeho to dělám: – bagetky, když nejsou po ruce, vystačím si s rohlíky – rajčata – paprika – salátová okurka – listy ledového salátu – cibule –…
Odpad fest 2013 a je to fuč
Měsíce plánování, týdny a týdny práce a pak je to jako mžik. Jsem jedna z hlavních organizátorů malého festivalu v Českých Budějovicích. Někdo o něm mohl zaslechnout, někdo asi těžko. Co je ale důležité, právě máme za sebou pátý ročník. Mám pocit, že je to rok od roku těžší a těžší. Na druhou stranu je…
Vlčí období
Je jaro. Kvete kde co. Kvetou fialky u nás před barákem. Kvete žampion v naší lednici, na který už měsíc nikdo nechce sáhnout. V neposlední řadě kvetu i já. Z toho všeho. Když jsem byla malá, říkali, že jsem pěkný kvítko. Ve druháku mě uchvátila poezie Baudelairových Květů zla. Jedno jaro jsem nenáviděla květák, protože…
Tlení a placaté myšlenky
Někdy chcete udělat tolik věcí, že nakonec neuděláte vůbec nic. Krucipísek. A to ani nemluvím o tom, že čím více mám času, tím méně toho obyčejně udělám. Jsem prostě ten typ, co sám od sebe má mraky nápadů, ale k jejich realizaci potřebuje bič. Pamatuji si, jak jsem ve škole nestíhala. Tenhle chtěl seminárku, další…
Možná, možná ne
V mém podivném běhacím úboru jsem se opatrně vyplížila z domu, procupitala dvěma ulicemi a mihla se přes silnici, abych byla co nejdříve skrytá za stromy lemující náš nádherný rybník. Tak. I dnes jsem se nikým (známým) neviděna dostala na svou startovací čáru. Už pěkných pár dní bylo naprosto strašný počasí, že by…