Každý den se po Praze nacestuji tramvajemi a metrem hodinu až hodinu a půl. Knihy se vrší a pronikám do nových, stejně jako se vracím k těm starým, oblíbeným. A chci o nich mluvit. Peču a vařím, když to jde, a složky s fotkami receptů se pomalu plní a zakládám další a další. A leckde…
Autor: teedacz
Kakaové rohlíčky
Ke každému Jing by mělo existovat jeho Jang. Stejně tak se stalo zvykem, že když už máte rohlíčky vanilkové, doplnit je těmi kakaovými je jen otázka vyváženého talíře a chutí. Dělávala jsem trochu jiné, ale pak jsem vyzkoušela tenhle recept a bylo jasné, že se s ním už nerozloučím. Troufám si říct, že nebudete schopni…
Sněhové vločky
Nejjednodušší a nejkrásnější cukroví. Jen taková pusinka. Můžete je udělat sněhobílé, klidně do nich přidat barevné duhové kuličky. Dají se dělat ve tvaru sněhuláčků, které pak dozdobíte nebo z nich můžete udělat úplně jednoduché čepičky. Vaše fantazie, vaše cukroví. Letos jsem tuhle pusinkovou klasiku dala do podoby vloček. Viděla jsem to v jednom časáku a…
Nejlepší vanilkové rohlíčky
Je to tady. Peču cukroví. A všechno vám chci dát okusit. Jistě že postupně. A začnu tím nejklasičtějším, čím vůbec můžu. Protože je mám stejně nejradši. Babiččinými rohlíčky. Těmi pravými. Nejlepšími na světě. Žádná vejce, žádné mandle. Prostě ty pravé, jak se dělávají, a jak je nespíš děláte doma taky, jestli máte babiččiny recepty. 🙂…
Nejlepší nakládaný hermelín
Můj kamarád, který je vyhlášeným kuchařem a vaří v jedné luxusní restauraci v Pařížské v Praze, je zmlsanej čumák. Kamarádí s těmi nejlepšími olivovými oleji na světě, s lanýži a vůbec s chutěmi, které jsou mým financím naprosto nedostupné. Ale přesto jsem ho dostala. O mém nakládaném hermelínu prohlásil, že „v životě snad nejedl tak…
O cizincích, chlapech a zlých dětech
Už jsem se jednou zmiňovala ve své svlékací teorii, že máme v „módě“ typy zákazníků dělitelné podle svého chování v kabinkách. Čím déle však v obchodě s oblečením pracuji, tím více získávám pocit, že tahle práce má několik dalších rovin, o kterých jsem dříve skutečně nemusela přemýšlet. V momentě, kdy se v téhle práci posunete…
Díky, že můžu.
Přemýšlím nad tím teď snad každý den. Vždycky jsem byla trochu cíťa. Emotivní děvče. U hymny pláču a Němou barikádu nedokážu předčítat nahlas. Jsem tak hrdá Češka, až se toho bojím. Je v tom jistý patos. Přesto vždycky dokážu vytáhnout z kapsy dávku kritiky a ironie. Což je mimochodem typicky české. K tomu všemu jsem…
Citronový koláč
Nejdřív jsem ho upekla. Vychladl. Pak jsem ho pocukrovala. A nakonec se do něj zakousla a byla strašně zklamaná. Vůbec to nebylo takové, jaké jsem si to představovala. A tak jsem fotky hodila do koše a říkala si, že o tomhle koláči psát nebudu. Jenže jsem druhý den přijela pozdě z práce a nevěděla, co…
Ničitel s hebkým kožíškem
Už je to nějaká doba, co jsem zmiňovala náš nový přírůstek. Kocour Vojta zaujal v našem šedém životě místo malíře s paletou barev. Podotýkám dost neukázněného malíře, protože nám ten život okamžitě vybarvil a to tím nejdrsnějším způsobem. Na druhou stranu, člověk se naučí smát všemu. Náš život je teď o tolik vtipnější. Že bych…
Pětibodová výzva
Předsevzetí. Obyčejně si je lidé dávají s počátkem roku. Já ale letos začínám dřív. Mám potřebu si ve svém chaosu vytyčit vrcholky, které chci zdolat. Nedělám to pro srandu králíkům. Dělám to, protože si to potřebuju uspořádat. Navíc, už mám nový diář a nepopsané listy vyzývají. Zjistila jsem, že pokud si nedám konkrétní cíl, který…
Podzimní mandlový blumový koláč
Ono tak vlastně vůbec být nemělo. Původně to měly být tartaletky. Ale než já bych ty formičky sehnala, tak by byl podzim fuč. A s podzimem i tenhle koláč nasáklý hustou blumovou vypečenou šťávou, křupavý po mandlích a jemný po másle, a že tam toho všeho je… Recept mám z Apetitu 9/2014 a původně byl…
Otevřené rány
Cítila jsem to už při cvaknutí. Něco není, jak má být. Klade to trochu jiný odpor. Zvuk zní trochu jinak. Dva filmy jsem dokonce vytáhla v půlce, protože jsem měla pocit, že se něco stalo. Poslední film mi nevyšel vůbec. Z posledních dvou jen maličko. Abych pochopila, co je špatně, rozhodla jsem nechat vyvolat špatné…
O stromech a lidech
Sedím u stolu a piju horkou kávu. Co jsem se přestěhovala, mám výhled do obrovské zahrady. Komplex domů má ve svém středu veliký uzavřený prostor, kam nemůže ruch z vedlejších ulic. Je to dlouhý zelený obdélník rozdělený všelijak bez ladu a skladu na zahrady patřící jednotlivým domům. Ani nedohlédnu nakonec. V zahradách jsou stromy obtěžkané…
Rybízové muffiny
Já vím, léto je už téměř pryč a nastupuje sychravý podzim, ale já jsem si kousek léta schovala do mrazáku a teď ho můžu vytahovat jak se mi zlíbí. A mě se rybízu zachtělo právě teď. Tyhle muffiny mají vláčné těsto a mandličky na něm krásně křupou. Nejsou moc sladké, kyselý rybíz tam krásně zapadá….
Zázvorový čaj
Pokud ho uděláte dobře, pochutnáte si. Pokud ne, shoříte jak papír, protože zázvor umí být pěkně ostrý. Já jsem si ho zamilovala pro ten moment, kdy se napijete a cítíte horkost v každém místě, jakého se čaj dotýká. Zahřeje vás a ochrání před nachlazením. Za podzimních plískanic by se snad ani nic jiného pít nemělo….
Proč se dívám na Ženu za pultem
V pražském Kalichu se divadelně zpracoval seriál Žena za pultem. Role pokryli Kaiser a Lábus a podle mě je naprosto jasné, do jaké roviny to asi tak posunou. A nemám s tím problém, vsadím se, že to bude psina. Celé to má ale háček. Když Česká televize sdílela tuto událost a napsala k tomu „normalizační…
Česnečka
Když jsem byla nemocná, uvařila jsem si jí celý hrnec a baštila jí stále dokola. Česnek je zázrak. Trochu jsem tady obšlehla z pár stránek, cože to česnek vlastně má (vitamíny A, B, C, vápník, selen, jód) a cože to vlastně umí (podporuje látkovou výměnu, hojení ran, sexuální výkonnost, snižuje cholesterol, stres, krevní tlak a…
Vojtěch
Větší náhoda už to být nemohla. Jak to ale bývá, jsou to právě ty největší náhody, co nám obrátí život vzhůru nohama. Všechno to začalo tím, že se mi stýskalo. Mám doma kočku, už celkem stařenku. Vikís je asi patnáct let a je velmi velmi svá. A mě napadlo, že když teď bydlím v Praze,…
Pád pryč
Jsem ráda, že Literární klub zase rozjel nějakou akci. Chtělo to trochu fouknout do prachu. A šli na to tradičně přes duel. V čem to spočívá. Na každý týden se přihlásí dva dobrovolníci, vyfásnou téma a píšou. Jejich věci se nastejně vyvěsí, a pak už hlasuj vůle boží… projít do dalšího kola, může vždy jen…
Dýňová polévka
Ještě včera jsem si říkala, že za oknem jakoby se už dostavil podzim. Září skutečně klepe na dveře a plískanice pomalu začínají studit za krkem. V obchodech už se zase objevují krásné těžké dýně. A ty jsou na uplakané vlezlé počasí úplně nejlepší. Hřejivá a hustá polévka se špetkou chilli vás zahřeje až do morku…
Terasy za Zenitem (II.)
Barevné mají své kouzlo, ale černobílá vytáhne věci, které tam cítíte a očima nevidíte. Ale na tom filmu, tam jako by vážně byly. Budova staré zničené restaurace a kavárny Terasy Barrandov. Kdysi skvostné místo prvorepublikových dýchánků, které jsou teď už jen ztracenou vzpomínkou. Dnes pochybná ruina s pochybným osudem a ještě pochybnější budoucností. Co a…