Něco na tom je. Na tom balíčku, ze kterého vykukuje lákavé voňavé tajemství. A báječně šíleně se to jí. Takovým neandrtálským způsobem, kdy vám z toho za deset věcí, které sníte, jiných deset vypadne na talíř. Ale je samo sebou i dospělácká varianta, která počítá s tím, že to nechcete jíst jako vagabundi. A tahle varianta pak přichází s revoluční vidličkou a nožem a obyčejným přeložením tortilly na půl. Pokud je ve vás ale jen trochu hravého dítěte, zabalte si to do libovolného balíčku. Budete totiž nejen chuťově uspokojeni, ale také vysmátí a veselí.
Co je potřeba na tortillové placky:
– 250 g hladké mouky
– 4 lžíce oleje nebo sádla (sádlo je sice cítit, ale je ze záhadného důvodu lepší než olej)
– malá sklenička vody (1 – 2 dc)
– trochu kypřícího prášku
– sůl
Jak je uhňoucat:
Všechny ingredience propracuji v měkké, pružné, nelepivé těsto. Nechám si ho chvilku odležet a po chvilce se k němu vrátím, abych udělala placky. (mezitím dělám směsku)
Je několik způsobů, jak se toho zhostit. Obecně je snaha placky udělat co nejtenčí. Když jsem lenoch, dělám je vytahované, jako těsto na pizzu. Rukou si kousek těsta rozplacatím a potom ho protáčím a vytahuji do tenké pravidelné placky.
Dokonalejší ale pracnější způsob používám, když placky nedělám pro sebe ale pro někoho .). Rozstříhám si igelitový pytlík na dva velké čtverce. Kuličku těsta vložím mezi ně a rozválím válečkem do tenkosti papíru. Před pečením opatrně stáhnu, což není vždy sranda, ale funguje to bezvadně.
Opékám na pánvičce na sucho, dokud se neudělají typické nahnědlé puchýřky. 🙂
Je dobré mít v době dopečení placek směs na plnění hotovou, dokud jsou tortillky vláčné. Hned po sundání z pánve je plním do ruliček dole přehnutých (-asi jako dítě do zavinovačky 😀 ).
Pokud placky necháte po upečení někde čekat, začnou vám tvrdnout. Fígl na to ale je. Potřete je vodou (nebo lépe omáčkou, ale to musíte proložit fólií, aby nebyly upatlané obě strany) a důkladně zabalte do igelitu a nechte odležet. Po nějaké době tortillka zvláční a bude se s ní dát znovu balit.
Pokud ji chcete nahřát, dělejte to vždy nad párou, jinak ji vysušíte.
Co je potřeba na kuřecí směs:
Každý si jí může naplnit tím, co má rád. Neberte tohle tedy jako nějaké dogma. Berte to jako vhled do mojí vlastní tortilly. 🙂
– kuřecí prsa (nebo stehýnka ale to je pracnější)
– barevné papriky
– rajčata
– sladká chilli omáčka, mango sladká omáčka
– kousky ananasu nebo naložených broskví
– limetka
– olej, koření, sůl, pepř
Jak se s tím poprat:
Z kuřecích prsíček dělám směs, když jsem líná. Radši jí dělám ze stehýnek, i když vykostit je, to je nesmírně otravná práce. Nicméně chuť masa naprosto rozdílná. Maso ze stehýnek je mnohem šťavnatější, možná je to jen můj pocit, ale má i maličko jinou chuť. Ať už použijete jakékoli maso, nakrájejte ho nakonec na malé kousky. Ty pak v misce promíchejte s olejem (dávám olivový) a ochuťte podle oblíbenosti. Mám ráda bylinková koření. Nikdy nevynechávám oregano a tymián. Zakápnu šťávou z poloviny limetky. Pokud nechcete do směsky přidávat ovoce, můžete místo toho přidat k masu česnek.
Naložené maso nechám odležet a pokrájím si zeleninu na kousky. A pak s tím hurá na pánev.
Nikdy nesmažím vše najednou. Budu možná vypadat jako blázen, ale neznám způsob jak to osmažit k dokonalosti bez těch mých přesunů. Jako první osmahnu maso. Velmi prudce, aby se co nejrychleji zatáhlo a zůstalo šťavnaté. Když je takové jaké ho chci – tedy nazlátlé a křehké, tak ho přesunu z pánve na talíř a začnu smažit nejdříve tvrdou zeleninu – papriky. Když už se papriky tváří, že budou, přidám nakrájená rajčata (v létě cherry a ty dávám na pánev o trochu dřív). Úplně nakonec přidám ananas nebo broskve a vrátím do pánve maso. Zakapu sladkou chilli omáčkou, mangovou sladkou omáčkou a trochou limetkové šťávy. Pak jen nechám ještě chvilku prohřát. V ideálním případě z vedlejší pánve už stahuji placky, které ještě horké hned plním a balím.
Nebojte se toho. Popsala jsem to detailně, ale ve skutečnosti vám to zabere chviličku. A pak budete už jen spokojeně ležet přejedení na gauči a proklínat tu chuť, která vás nenechá přestat jíst včas… 🙂
Mmm, vypadají skvěle. 🙂 Ale myslím, že vsadím na nůž s vidličkou, jak se znám, mně by se zelenina v tortille neudržela ani chvíli. 😀
Připadám si se svou koupenou plackou a omáčkou ze zakysané smetany jako něco méněcenného :D.
Moje tortily nikdy neudrží požadovaný tvar pravidelné placky – čím to?:)
[1]: Když se to ale zabalí jako mimino, tak to drží. Pokud se to teda zabalí dobře. 🙂
Hmm, vyzerá to naozaj úžasne! Samozrejme, ja by som určite vynechala to kuracie mäso a miesto neho by som dala akúkoľvek zeleninu. 🙂
[5]: Samo sebou, i nemasožravá varianta nebude patrně k zahození. 🙂
Slyšela jsem o tomto jídle, ale nikdy jsem ho nejedla. Já bych určitě použila tu druhou variantu, moc mi nejede zelenina s masem a k tomu ovoce, tak bych přidala raději ten česnek. Ale vypadá to skvěle, jestli to i tak chutná…. mňam.
to je hezká náhoda. Nezávisle na tobě jsem dnes ráno přidala článek také s receptem na tortily 🙂 Ty tvoje jsou ale o poznání propracovanější, doladěnější a hlavně domácí 🙂 já byla líná a použila kupované 🙂 Tvůj recept ale taky určitě vyzkouším, až bude příležitost. Láká mě tam ten ananas 🙂
Vypadá to naprosto úchvatně a souhlasím s tebou. Vaření je umění a TY jsi nadaný umělec. 😀 A nejen v kuchyni. 🙂
Tortilla zmekne i kdyz se da do igelitaku, trosicku pokapa vodou a strci do mikrovlnky na 20 sekund – jako knedlik! 🙂