pusť si.. a pomalu čti…..
Stojíš proti světu.
A díváš se mu vstříc
rukama češeš vzduch
a cítíš jeho vůni.
Chceš křičet.
Nebo se smát
nebo tu jen tak být
a dívat se.
Na tu krásu.
Dýchat tu chvíli
která tě nedrží
ale postrkuje.
Ze dveří.
Můžeš vzlétnout
a pochopit,
co je to žít.
Nikdo neví.
Dokud jen chodí
po jisté zemi
a bojí se stínu.
Jen ti co letí,
to cítí,
poznali,
žijí.
Jak pravdivá báseň!
náááááádhernééééé
Skvělá báseň, úplně to vidím. Navíc je to takové hezky zvukomalebné, ačkoliv to není rýmované 🙂
No, řeknu ti. Já moc volným veršům neholduju, ale tohle má něco do sebe 🙂
Velice pěkné a pravdivé. Četla jsem několikrát a obrazy, které v tom vidím, se stále proměňují.
Poznali, letí
chcem vzlietnuť.
Úžasne skutočná báseň! Práve premýšľam o tom, či som v dohľadnej dobe niečo tak očarujúce čítala.
Tada Teedo, wow. Ta písnička to k tomu tak pěkně dokresluje:)
Děkuji za milá slova. .)
Moc hezky napsané.
jistoty zabíjí básníky…
Hezké. Formou minimalistické. S hudbou příjemně povznášející. Zakončení opět výrazné.