Existují dvě sladkosti, které mám spojené s tetou Ivankou a kouskem krásného dětství. Tou první jsou míša řezy, které teta vždycky dělala na plech a pro mě to bylo něco úchvatného, protože to bylo strašně dobré a u nás doma se to vůbec nedělalo.
Druhou věcí, které teta vždycky pekla a u nás doma se dřív moc nevyskytovala, byly tyhle povidlové šátečky z kynutého těsta. Když jsem byla malá nikdy mě tolik nelákalo si vzít, protože vypadaly dost obyčejně. Ale jakmile už jsem si jeden vzala, tak se nedalo jen tak přestat. Oblíbila jsem si je i do dospělosti a dneska už je peču sama. Je s nimi trochu motání, ale stojí to za to a nejlepší jsou druhý den, když se uleží a zvlhnou. Pokud tou dobou ještě jsou.
Co je potřeba
- 1,5 kostky droždí = 60 g
- 2 lžičky cukru krystal
- 10 lžic vlažného mléka
- špetka soli
- 500 g polohrubé mouky
- 250 g změklého másla
- 1 vejce
- povidla (já mám domácí švestková)
Jak na to:
Rozdrobte droždí, posypte ho cukrem, přidejte mléko a špetku soli a nechce chvilku vzejít kvásek.
Do mouky přidejte měkké máslo, vejce a kvásek a vypracujte hladké těsto. Takto zpracované těsto jdete rovnou rozválet, už ho kynout nedáváte.
Celé těsto si rozdělte na přibližně stejných 7 částí a z každé pak vyválejte těsto tence jako na fotce níže a do kruhového tvaru. Takto vyválené těsto pak prokrojte na 8 dílů, které budou mít tvar podlouhlého trojúhelníku (zase je to vidět dole na fotce.
Na připravené trojúhleníčky dávejte lžičkou povidla na jejich širší stranu. Nepřehánějte to s množstvím, jinak vytečou. Vždycky mi jich část vyteče, protože na to sama nemám dobrý odhad.
Šátečky motejte od širší strany k užší a klaďte je na nevymazaný plech, můžete na pečící papír.
Šátečky se ničím nepotírají, pečou se takhle jak jsou a „do růžova“, což nikdy nevím kdy přesně je, takže jakmile mi ztmavnou růžky, honem je vyndavám. Na 200 °C vám to bude trvat přibližně 20 minut.
Ještě teplé je obalte v moučkovém cukru.
Jsou výborné i čerstvé, ale pokud je necháte rozležet ve vzduchotěsné krabičce, tak ještě provlhnou a změknou.
