když jde člověk stále rovně, daleko nedojde
To je jako vždycky… ani tu ten recept neměl být, ale přišlo mi na něj dokonce několik dotazů. Přitom je to variace věcí, které se tu již na blogu někde objevily. Nic nového. Klasický piškot, který já dělám pořád dokola a krém z mascarpone, který se dá dotvářet v mnoha obměnách. Dneska teda vypíšu zvlášť…
Je jako peříčko. Ztělesněná hebkost. Kokosový vzduch a šťavnaté tóny malin. Zamilujete si ho. Nedá vám spát. Ti, kterým ho podávám, mě zbožňují. Nemohou se ho nabažit a nikdy ho není dost. Ráda ho dělám maličký. Soukromé osobní sousto, malý dárek pro každého, kdo ochutná. A čím je ho méně, tím víc ho chcete. .)…