S uměním je to vždycky trochu na hraně. Často si říkám, jestli to nebo ono je slavné, protože je dav stržen osobností umělce, či jde zrovna o nějakou módní vlnu. Ale pak si zase říkám, že kdyby dílo nevyvolávalo diskuzi, tak by to asi nestálo za zhlédnutí. Umění není řemeslo, které stačí dobře zvládnout. Umění je diskutabilní a velmi subjektivní záležitost. A Pop Art je ze všech odvětví snad nejošemetnější.
Dneska bych tu mohla trochu diskutovat o skvěle připravené výstavě, kterou tohle léto pořádalo moje domovské město.
Hluboká nad Vltavou je město kulturní. V létě žije zatraceně intenzivním způsobem a turistický ruch je prostě vděčný. My, domorodci, obyčejně u rozsvíceného zámku po večerech popíjíme vínko. Musí to být jó událost, aby i u nás vyvolala vzruch (vinobraní, v zoo se narodilo nové klokáně, letní kino na námku je zadarmo). Ale tuhle akci cílenou na turisty si nenechal tentokrát ujít žádný místňák.
Alšova Jihočeská galerie je skvělý prostor s velkým potencionálem. Stará jízdárna nabízí nádherný interiér s stmosférou a snad i díky tomu se přesně tady konala tři měsíce výstava „Andy Warhol – Zlatá šedesátá“ obsahující asi 200 exponátů.
Těm, kdo znají pojem, nikoli obsah, doporučuji alespoň wikipedii, ale všechno o něm, včetně životopisu, najdete právě i na téhle výstavě. Pokud tedy přijdete nepřipraveni, vůbec to nevadí.
Samotná výstava je velmi dobře zpracována. Panely, řazení, celková kompozice. Myslím, že i ten, komu barvy a designe nic neříkají, si smlsne. Warhol měl to štěstí, že se setkal s velkým množstvím osobností, jejichž portréty jsou také součástí výstavy. Jeho portréty, nemůžu si pomoci, mi na první pohled vadí. Moc barev, připadá mi to jako kýč. Až na téhle výstavě se mi podařilo do toho trochu proniknout a dosadit si za to i něco jiného. Nevím, jestli to tak má fungovat. Nevím, jestli měl Warhol v úmyslu vkládat něco mezi řádky a nevím už vůbec, jestli to, co jsem hledala a našla je to, co by tím snad myslel. Ale bavilo mě to a docenila jsem jeho dílo. Konečně jsem se zařadila do davu obdivovatelů Andyho výtvarného šarmu.
Pro zvědavce jen trochu výtvarně zdatné, se navíc nabízí možnost vlastního ručního sítotisku. Nanesete barvu na šablonu, přejedete stěrkou síto a hele – máte Marilyn nebo banán na tričku. Je tu i možnost libovolného kolorování. Ačkoli to vypadá jen jako malá legrace, jak si vyrobit vlastnoručně suvenýr, má to i významnou hodnotu pro poznání. Pochopíte techniku a jste schopni i více docenit vystavená díla.
( Můj banán obdivujte na první fotce 🙂 )
A proč o té výstavě vlastně píšu? Protože zbývá už jen pár posledních dní. Běží jen do konce září.
Máte ještě čas do 29.9.2013. Otevřeno je denně od 9.00 do 18.00 hodin. Vstupné je 120 Kč, studenti/ důchodci/ děti platí jen 80 Kč.
Celkově se Alšovce podařilo uspořádat výstavu na velmi dobré úrovni, která stojí za návštěvu.
Tak tam honem utíkejte, než to skončí. 🙂
P.S.: Fotky děl nafocených na výstavě sem dávat nechci z toho nejjednoduššího důvodu. Proč byste tam pak chodili, že… 🙂
Tak Andymu jsme zatím nijak zvlášť na chuť nepřišel, ale co já vím, třeba to ještě jednou přijde :-).
Z díla Andyho Warhola znám vlastně jen Marilyn a jak říkáš, i na mě to vždycky působilo příliš barevně. Možná je to tím, že jsem se jím nikdy víc nezabývala. Nemít to tak z ruky tak na výstavu zavítám. 😀
škoda, že to není někde blíž, docela bych se na výstavu mrkla. Sice nepatřím k velkým fandům Warholovy tvorby, ale mám ráda podobné akce a ráda měním názor, pokud mě něco přesvědčí. Stejně tak se chystám do samotné Hluboké. Je to ostuda, ale ještě jsem tam nebyla a moc ráda bych se tam příští rok podívala 🙂
Warhola miluju, ačkoli nesnáším moc barevné věci. Výstavu mám poněkud z ruky a stejně bych to nestihla…:/
[1]: U mě to přišlo až s výstavou. To se tak někdy stane. 🙂